Odešel muž s praporkem

S hlubokým zármutkem přinášíme zprávu o odchodu Jiřího Schärfera, člověka, který byl čtyři desetiletí neodmyslitelnou součástí Automotoklubu Ecce Homo Šternberk v ÚAMK a jehož si mnozí z nás nedokázali představit jinak než jako součást závodů, které miloval. Pro mnohé byl jednou z tváří závodů, pro jiné kolegou, kamarádem, parťákem a pro mnohé také člověkem, kterého nešlo přehlédnout ani zapomenout.

Celé roky působil jako vedoucí startu. Vždy v nepřehlédnutelné žluté kombinéze stál tam, kde se soustředění mísí s napětím, kde se rodí první vteřiny závodu a kde každý okamžik musí mít svůj řád. Zažil několik závodních generací, několik různých ér motorsportu, nespočet jezdců, pořadatelů i příběhů. Měnily se vozy, doba i lidé kolem trati, ale on zůstával.

A možná si ho většina vybaví úplně jinak než podle funkce. Vybaví si ho jako fousáče s úsměvem, nadhledem, neodmyslitelnou cigaretou v koutku úst a schopností odlehčit i vypjaté chvíle. Byl vtipný, měl rád legraci a uměl mezi lidi přinést něco, co se nedá napsat do organizačních pokynů – atmosféru.

Byl jedním z těch lidí, kteří netvořili závody jen svou prací, ale hlavně svou přítomností. Patřil k lidem, o kterých se neříká jen „byl u toho“. On byl součástí toho všeho.

Ecce Homo nebylo pro Jiřího Schärfera jen závodem. Byl to svět, který se stal součástí jeho života. A on ten svět předal dál. To je možná jedna z nejkrásnějších stop, jakou člověk může zanechat. K závodům Ecce Homo přivedl své dvě dcery.

Starší Milena už téměř dvacet let působí jako tisková mluvčí závodu a mladší Dáda před třemi lety převzala po svém tatínkovi pozici vedoucí startu. Ačkoli už posledních pár let na svém místě osobně nestával, jeho odkaz tam zůstával dál. Duchem, vzpomínkami, radou, zkušenostmi i tím zvláštním pocitem, že některé věci k závodům prostě patří.

Když jsme posílali zprávu o odchodu jednomu z autorů knihy Fenomén Ecce Homo, Lukáši Pikalovi, který ho zařadil v knize do kapitoly Muži s DNA Ecce Homo, ve zprávě, která přišla spolu s upřímnou soustrastí, stála věta, která možná vystihla vše nejlépe: „Odešel muž s praporkem.“

Za čtrnáct dní se opět rozezní motory a první červnový víkend se znovu pojede slavný závod do vrchu Ecce Homo. Tentokrát ale bude něco jinak. Na startu bude chybět člověk, kterého si mnozí z nás neuměli představit jinde než právě tam.

Jsme si ale jistí, že až se trať znovu probudí k životu, vzpomeneme si. A v mnoha okamžicích budeme mít pocit, že je tam s námi.

Za rodinu a s nesmírně těžkým srdcem Bc. Milena Schärferová, tisková mluvčí

S úctou, poděkováním a vyjádřením hluboké soustrasti nejbližším, Vlastimil Malík, předseda AMK Ecce Homo Šternberk v ÚAMK